|
|
Těžební činnost a regionální rozvoj hlavních těžebních regionů Kolumbie
Soukupová, Karolína ; Burdych, Tomáš (vedoucí práce) ; Vágner, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu dopadů a přínosů těžební činnosti na regionální rozvoj hlavních těžebních regionů Kolumbie. Na příkladu zvolených těžebních regionů bude prozkoumán socioekonomický a environmentální přínos těžby a její pozitivní a negativní dopady jak na jednotlivé aktéry, zejména obyvatele, tak na rozvoj regionu. Práce vychází hlavně z rešerší odborných článků a internetových zpráv lokálních médií. Teoretické zarámování práce se opírá o hypotézu o prokletí přírodních zdrojů a teorii o holandské nemoci. Analýza také využívá dostupných statistických socioekonomických dat, které jsou k dispozici za jednotlivé těžební regiony. Cílem práce je srovnání poznatků získaných z případových studií konkrétních regionů s teoretickými předpoklady, které se opírají o odbornou literaturu. klíčová slova: Kolumbie, prokletí přírodních zdrojů, těžba, nerostné zdroje, regionální rozvoj
|
|
|
Výskyt holandské nemoci v ekonomice Ázerbájdžánu
Valiyev, Asim ; Sejkora, Jiří (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výskyt holansdké nemoci v ekonomice Ázerbájdžánu. Podstata práce spočívá ve zjištění, zda ázerbájdžánská ekonomika vykazuje projevy holandské nemoci, a případně nastínit opatření zmírňující negativní důsledky jejího působení. Práce se zaměřuje na příznaky holandské nemoci, které jsou apreciace měny, pomalejší tempo růstu výrobního sektoru, rychlejší tempo růstu odvětví služeb a vyšší mzdy. Největší část je věnována vyhodnocení zda výše uvedené příznaky mají přímou souvislost s extrémní závislostí ázerbájdžánské ekonomiky na vývozu nerostného bohatství.
|
|
|
Prokletí přírodních zdrojů: případ Ruska
Belyakova, Elena ; Frömmel, Tomáš (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Cílem této práce je poskytnout pohled na problematiku prokletí přírodních zdrojů, zejména v Ruské federaci, s ohledem na historii, změny cen ropy a situaci na světové scéně. S hypotézou, že změny cen ropy ovlivňují ruský HDP a vývoj dalších průmyslových odvětví, která nejsou založená na ropě, probíhají dvě různé regrese po dobu dvou časových období. Výsledky regresí a následný test potvrzují hypotézu, že ruský HDP závisí na cenách ropy a na změnách na světovém trhu s prostředky. Bylo zjištěno, že v sovětském období nebyla závislost sovětské ekonomiky na vývozu ropy a cenách. Výsledky jsou na podporu předchozího článku, napsaného Benedictowem et al. (2010), že ruská ekonomika skutečně trpí prokletím přírodních zdrojů.
|
|
|
Is Russia sick with Dutch Disease?
Abdullaeva, Nadiia ; Máslo, Lukáš (vedoucí práce) ; Prokop, Jaromír (oponent)
The aim of this work is to prove a hypothesis whether Russia is sick with Dutch disease or not. In the theoretical part, the author expounds the model of Dutch disease by Corden, Neary (1982) and places the phenomenon into a historical perspective. Further on, the author identifies four main symptoms of the Dutch disease, i. e. an increasing dependence of a country on the export of natural resources, appreciation of the real exchange rate, a decline of the manufacturing sector and a growth of the service sector and, finally, an overall wage growth. In the empirical part, the author tests the presence of the particular symptoms of the Dutch disease in the Russian economy on the data set for the years 1998-2015, drawing upon the research of Oomes, Kalcheva (2007) and extending it by adding the symptom of increasing dependence of a country on the export of natural resources (the 1st symptom) and by prolonging the time series until 2015. The author presents her own multiple regression model with the dependent variable of real effective exchange rate and independent variables interest rate, oil prices and government expenditures, proving a positive correlation of 83% between the real effective exchange rate and oil price. Next, the author proves that the service sector and the natural resource sector increased their respective shares of the GDP in the economy by 6 and 5 percentage points between 2000-2015, while the manufacturing sector decreased almost by the 9 percentage points. By this, the author supports the assumption about the ongoing indirect deindustrialization process and, in effect, supports her assumption about the presence of the third symptom.
|
host ::
RSS.